Konkurzy na 64 ředitelů středních škol a školských zařízení schválili dnes radní Plzeňského kraje.

Podle nového školského zákona musí být vybráni do července, jinak by mohli mít noví ředitelé budoucí právní problémy, například s propouštěním zaměstnanců nebo dalšími svými verdikty. Uzávěrka přihlášek je 9. března, řekl ČTK krajský radní pro školství Jiří Struček (ČSSD).

Kraj chce vyřešit výběrová zařízení co nejdříve, aby nejpozději do pololetí měli na všech školách jasno, kdo bude ředitelem. "Aby tam nedošlo k tomu, že k 31. červenci nebude mít ředitel absolvovaný konkurz a po 1. srpnu by mohli hrozit nějaké soudní spory po úkonech, které by musel dělat. Konzultovali jsme to s asociací kraje i s právníky a ti jednoznačně řekli, že podle toho, jak je postavený zákon, tak konkurz musí proběhnout," dodal radní. Ministerstvo školství, které podle něj zákon "neošetřilo", tak chtělo ještě něco zachránit tím, že ministr i jeho náměstek zveřejnili své názory, že zřizovatel může dát řediteli rovnou smlouvu na dobu šest let. "Ale to je osobní výklad. A pokud by nastal spor, tak by se každý soudce podle právníků držel zákona a ne výkladů ministerstva a ve všech případech by ten žalobce vyhrál," dodal.

Policie nebude stíhat učitelku, které v Měšicích u Prahy při procházce se školkou spadla do kolejí tříletá dívka, když tudy projížděl vlak. Vyšetřování případu ukončila i Drážní inspekce, podle níž se však děti pohybovaly v okolí kolejí, které je veřejnosti nepřístupné.  Podrobnosti ZDE

 Kraje: Jihomoravský (150 míst, přihlášky nutno podat do 29.2.), Karlovarský (19 míst, přihlášky do 9.3.), Královéhradecký (přihláška do 28.2.), Liberecký (47 míst), Moravskoslezský (130 míst, přihlášky do 20.3.), Pardubický (14 míst, přihlášky do 28.2.), Plzeňský (64 míst, přihlášky do 9.3.)  Středočeský (přihlášky do 9.3.), Ústecký (78 míst, , Vysočina (55 míst)

Plošné konkurzy nevyhlašuje Olomoucký kraj

Údaje nejsou k dispozici z kraje Jihočeského, Zlínského, Praha.

 Města, obce: Černošice, Česká Lípa, Český Dub, Horní Cerekev, Hradec Králové, Chlumec, Chrastava, Liberec, Lípa nad Orlicí, Mělník, Most, Nechanice, Neratovice, Nová Paka, Odolena Voda, Pardubice, Praha 21, Škvorec, Úpice, Veselí nad Moravou, Varnsdorf, Zruč nad Sázavou 

 Konkurzy nevyhlašuje a stávající ředitele potvrdili: Mladá Boleslav, Pelhřimov 

-         -  Zajištění bezplatné přípravy k začlenění do základního vzdělávání dětí osob se státní příslušností jiného členského státu Evropské unie“

-          - Zajištění podmínek základního vzdělávání nezletilých azylantů, osob požívajících doplňkové ochrany, žadatelů o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky a dětí cizinců umístěných v zařízení pro zajištění cizinců“

-          - Bezplatná výuka českého jazyka přizpůsobená potřebám žáků – cizinců z třetích zemí

Přes milion korun bude možná muset zaplatit obec Hněvotín jako náhradu ušlé mzdy Jiřímu Tomanovi, řediteli tamní základní školy. Před čtyřmi lety jej obecní zastupitelstvo odvolalo z ředitelské židle, což se mu nelíbilo, a tak se obrátil na soud. Minulý týden mu dal za pravdu Krajský soud v Ostravě, takže Toman zůstává ve funkci. Podrobnosti

Česká školní inspekce zveřejňuje detailní analýzu pilotního ověřování systému testování v 5. a 9. ročnících základních škol a odpovídajících ročnících nižších stupňů víceletých gymnázií. Tento materiál obsahuje kromě shrnujících informací o pilotní zkoušce, která proběhla v prosinci roku 2011, také nové informace o přípravě celoplošné generální zkoušky.

-         - konstatovalo, že MŠMT neustále usiluje o přesun nákladů spojených se základním vzděláním ze státu na jiné subjekty (především na obce), což je pro zástupce municipalit nepřijatelné,

-          - poukazuje na výsledek zasedání Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu PS PČR, dne 18. ledna, kde poslanci poslanecké sněmovny vyjádřili hrubé znepokojení nad materiálem koncepce reformy financování regionálního školství a nad neschopností MŠMT předložit analytické podklady, ze kterých se při tvorbě návrhu vycházelo. Při tomto jednání i jiných příležitostech několikrát ústy náměstka Němce zaznělo, že venkovské školství je nekvalitní, proti čemuž se SMO ČR a SMS ČR velmi důrazně ohrazuje a žádá, aby MŠMT toto nepodložené tvrzení dále nešířilo.

-          - bude požadovat po MŠMT zveřejnění všech připomínek vznesených k materiálu Koncepce financování regionálního školství,

-          - požaduje po MŠMT jednání směřující ke stabilizaci situace a zajištění existence veřejného regionálního školství. Více ZDE

 Velmi srozumitelný a přehledný výklad k novele školského zákona podalo významné Sdružení místních samospráv, jeho stanovisko nepochybně  významně ovlivní rozhodování obcí a měst, zda vyhlásit konkurzy na místa ředitelů škol nebo ne. Proto uvádím jejich text v plném znění.

* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *

Dva výklady přechodného ustanovení týkající se funkčního období ředitelů

Dnem 1. ledna 2012 nabyl účinnosti zákon č. 472/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon). V této souvislosti je řadou zřizovatelů pozorně vnímán §166 řešící jmenování, odvolání a především nově tzv. funkční období ředitelů (6 let). V poslední době se objevily informace o nutnosti plošného ukončení pracovního poměru stávajících ředitelů k 31. 7. 2012 (2013 a 2014 – v závislosti na délce doby, po kterou vykonávají ředitele školy) a nezbytnosti vyhlášení konkurzů u všech ředitelů škol a školských zařízení, neboť tak stanoví přechodná ustanovení školského zákona po jeho novele. K textu tohoto ustanovení se váže několik výkladů. Níže si vás dovoluji pokud možno přehledně seznámit s dvěma výklady tohoto ustanovení.

Zákonodárce řešil přechod stávajících ředitelů do nového režimu „funkčního období“ přechodným ustanovením -  čl. II bod 5 zákona č. 472/2011 Sb. Výklad MŠMT uvádí, že zřizovatelé nejsou povinni vyhlašovat na místa stávajících ředitelů konkursy, ledaže vyhlášení konkursu navrhne ČŠI nebo školská rada do konce ledna 2012. Dále MŠMT v metodice uvádí, že přechodná ustanovení poskytují zřizovateli možnost v patřičném termínu konkurz vyhlásit (2012, 2013, 2014 - dle dosavadní délky doby, po kterou je vedoucí pracovník ředitelem) nikoliv povinnost. Pokud by byl výklad MŠMT správný a nedojde-li k vyhlášení konkursu, pokračuje dosavadní ředitel ve funkci a jeho pracovní poměr se mění na pracovní poměr na dobu určitou 6 let (před uplynutím těchto 6 let se postupuje opět podle § 166 odst. 3).

MŠMT však v opatrnosti zřizovatelům radí - v případě, že konkurz nebude vyhlášen, aby zřizovatelé dosavadním ředitelům, kteří budou zůstávat na vedoucím pracovním místě ředitele po dalších 6 let, vydali o této skutečnosti potvrzení s náležitostmi jmenovacího dekretu.

Toto je však, dle našeho názoru v rozporu s §166 odst. 2 zákona, kde je uvedeno, že zřizovatel může jmenovat ředitele pouze na základě konkursu.

Alternativní výklad se zakládá na přesném znění příslušné části zákona.

Článek II. bod 5  zákona č.472/2011 Sb.  (Přesné znění)

„Řediteli školské právnické osoby zřizované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo svazkem obcí, řediteli příspěvkové organizace a vedoucímu organizační složky státu nebo její součásti, který vykonává ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona činnosti ředitele v příslušné škole nebo školském zařízení podle § 166 zákona č. 561/2004 Sb. nepřetržitě

a) po dobu delší než 6 let, končí výkon práce na daném pracovním místě vedoucího zaměstnance dnem 31. července 2012,

b) v rozmezí 3 až 6 let, končí výkon práce na daném pracovním místě vedoucího zaměstnance dnem 31. července 2013,

c) po dobu kratší než 3 roky, končí výkon práce na daném pracovním místě vedoucího zaměstnance dnem 31. července 2014.

Toto ustanovení se nepoužije, pokud výkon práce na daném pracovním místě vedoucího zaměstnance skončí dříve. Další pracovní zařazení zaměstnance se řídí zákoníkem práce.“

Přechodné ustanovení zákona (čl. II – bod 5 - viz výše) tedy určuje lhůty pro ukončení „funkčních období“ dosavadních ředitelů, a to v první vlně již na 31. července 2012. Zřizovatel tak má povinnost  konkurz vyhlásit a musí tak v první vlně učinit v období od 1. února do 30. dubna 2012. ČŠI nebo školská rada mohou zřizovateli navrhnout vyhlášení konkursu do 31. ledna 2012. Navrhne-li ČŠI nebo školská rada v této lhůtě zřizovateli konkurs, musí jej zřizovatel do 30. dubna 2012 vyhlásit. Analogicky bude toto platit i pro roky 2013 a 2014.

Dle tohoto výkladu je tedy nezbytné ověřit jak dlouho je ředitel ve funkci a dále se řídit lhůtami uvedenými v čl. II bod 5 cit. zákona  a k příslušnému datu konkurz vždy vyhlásit. Zřizovatel musí být v této věci aktivní vždy a musí se rozhodnout, jak bude postupovat dále. Lhůta funkčního období se v tomto případě neprodlužuje automaticky, a pokud by zřizovatel nečinil nic, je pravděpodobné, že část ředitelů, dle alternativního výkladu, nebude od 1. 8. 2012 (2013, 2014) mít pracovní místo ředitele.

Výklad MŠMT je uveden zde: http://www.msmt.cz/dokumenty/novela-skolskeho-zakona-vyklady-a-informace?lang=1&ref=m&source=email

S ohledem na množství potenciálních konkurzů a organizační problémy s tím související, lze předpokládat, že výklad MŠMT uvítají především zřizovatelé většího množství škol. Uvedené shrnutí poskytuje pouze dva pohledy na tuto problematiku a MŠMT ani SMS ČR neposkytuje závazný výklad zákona.

Mgr. Oldřich Vávra, předseda pracovní skupiny pro školství a sport SMS ČR

Školský výbor zatím odložil novou koncepci financování regionálního školství a projednal novelu zákona o pedagogických pracovnících. Novou koncepci financování regionálního školství projednával ve středu 19. ledna 2012 školský výbor Parlamentu Poslanecké sněmovny ČR. Po dvouhodinové diskusi se výbor rozhodl bod přerušit do doby než ministerstvo předloží konečnou verzi reformy a vypořádá zásadní připomínky. „Současný ministerský návrh je postaven na jediném kritériu, a to na počtu dětí ve třídě,“ konstatovala předsedkyně výboru Anna Putnová. Podle A. Putnové novou koncepcí financování regionálního školství MŠMT hřeší proti programovému prohlášení vlády, které slibuje zachování škol na malých obcích. Navíc by přijetí tohoto návrhu značně proměnilo migraci obyvatel mezi městy a vesnicemi. „Argumenty pro navrhované změny stojí téměř na zelené louce, nevycházejí totiž z reálných dat,“ komentovala dále záměr ministra školství předsedkyně školského výboru Anna Putnová.
Koncepce, jak říká, je chybná i v tom, že vůbec negarantuje ponechání uspořených prostředků v regionálním školství. MŠMT nenavrhuje ani opatření pro přechodnou dobu než naběhne nový systém, ohrožuje rozsah odborné výuky v odborném školství nebo neřeší podporu nepedagogických pracovníků. Realizace představ ministra Josefa Dobeše by tedy pro některé školy, zvláště druhý stupeň základních škol, mohla znamenat značné omezení. „Dlouhodobě upozorňuji na nejzávažnější problém českého školství, kterým je absence jakékoli dlouhodobé koncepce. Navrhované změny musejí reflektovat požadavky zřizovatelů i priority systému vzdělávání dané programovým prohlášením vlády. Očekáváme, že nový materiál bude podstatně lépe zpracován, v aktuální podobě nemá nárok na podporu,“ dodala Anna Putnová.

 Předseda vlády Petr Nečas zaslal předsedovi ČMOS PŠ 12. ledna dopis, ve kterém se vyjadřuje k problémům spojeným se změnou nařízení vlády č. 564/2006 Sb.

 Poznámky k dopisu P. Nečase (dopis je ke stažení jako příloha článku zde) Odpověď předsedy vlády ČR Petra Nečase pouze opakuje argumenty uváděné ve zdůvodnění změn vládního nařízení č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. K zásadním námitkám ČMOS PŠ proti změně vládního nařízení umožňující zaměstnavateli stanovit pedagogickým pracovníkům platový tarif a rozpětí bez ohledu na délku dosažené započitatelné praxe, se předseda vlády nevyjadřuje. Tento přístup, pokud jde o dialog s odbory je pro tuto vládu i jednotlivé její členy typický a lze jej charakterizovat takto: komunikace je možná, odbory mohou vyjadřovat své názory, vláda však bez ohledu na závažnost odborových námitek setrvá na svém návrhu.

K jednotlivým vyjádřením předsedy vlády najdete text odborů ZDE.

Před konečným hlasováním vystoupila poslankyně Jaroslava Wenigerová, místopředsedkyně výboru, která mylně informovala poslance, že návrh parlamentu není nutné měnit, protože prý nenařizuje zřizovateli povinnost uspořádat konkurz, jen mu prý tuto možnost nabízí. Pod tímto dojmem poslanci odmítli návrh senátu a potvrdili původní verzi sněmovny, která ovšem konkurzy zcela jednoznačně nařizuje.

V čem je rozdíl mezi výkladem sněmovny a senátu? Novela školského zákona zavádí v § 166, odst. 3 pravidelné hodnocení práce ředitele vždy v závěru jejich šestiletého působení na škole, kdy se zřizovatel rozhodne, zda jmenuje ředitele na další šestileté období ( i na základě vyjádření školské rady nebo ČŠI), anebo vyhlásí konkurz. Nic proti tomu. Ale tento způsob není možné uplatnit v roce 2012, 2013 a 2014. 

Zřizovatel se letos (a v roce 2013 a 2014) nemůže rozhodnout, zda konkurz vyhlásí. Vyhlásit jej musí. Ředitelům totiž podle přechodných ustanovení zákona končí výkon práce k 31.7.2012 (2013, 2014). Zřizovatel může svého oblíbeného a osvědčeného ředitele opět do funkce jmenovat na další období, ale jmenování musí předcházet konkurz, protože podle § 166 odst. 2  jej jmenuje NA ZÁKLADĚ VYHLÁŠENÉHO KONKURZNÍHO ŘÍZENÍ.

A tak uvidíme, co se bude dít dál, v tomto státě už byl paragraf ohnut mnohokrát, proto vypadá tak jak vypadá.

Ředitelé příspěvkových organizací, kteří jsou ve funkci (ke dni nabytí účinnosti novely školského zákona) nepřetržitě   po dobu delší než 6 let, končí výkon práce na daném pracovním místě vedoucího zaměstnance dnem 31. července 2012. V průběhu posledních 6 měsíců pracovního poměru ředitele, nejpozději však 3 měsíce před jeho skončením, může zřizovatel vyhlásit konkurs pro další období (tedy v únoru až dubnu 2012). Zřizovatel vyhlásí konkurs vždy, navrhne-li to nejpozději 6 měsíců před koncem doby trvání pracovního poměru na dobu určitou Česká školní inspekce nebo školská rada (tedy v lednu 2012). Nedojde-li k vyhlášení konkursu, prodlužuje se doba trvání pracovního poměru na dobu určitou ředitele školy nebo školského zařízení o dalších 6 let.

Uvidíme, co na to právníci, protože poslanecká sněmovna a senát na to mají různé právní názory. MŠMT má zřejmě dva právní názory, jak vyplývá z diskuse ve sněmovně.

Cílem prvního pilotního ověření, které proběhlo 13. a 14. prosince a zúčastnilo se jej 3792 žáků, bylo zejména důkladně otestovat zvolenou technologii a logistiku. Nejednalo se tedy o komplexní ověření obsahových standardů připravovaných MŠMT, ani certifikace testovacích úloh ani celých testů. Do poloviny ledna 2012 bude vydána závěrečná detailní analytická zpráva. Komplexní výstupy pilotního šetření budou vydány v samostatné tematické inspekční zprávě do konce ledna 2012. Podrobnosti z Předběžné zprávy z pilotního ověření 2011 naleznete v příloze.

Nejsledovanější změna zůstává, ale je doplněna:

Řediteli školské právnické osoby zřizované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo svazkem obcí, řediteli příspěvkové organizace a vedoucímu organizační složky státu nebo její součásti, který vykonává ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona činnosti ředitele v příslušné škole nebo školském zařízení podle § 166 zákona č. 561/2004 Sb. nepřetržitě

a) po dobu delší než 6 let, končí výkon práce na daném pracovním místě vedoucího zaměstnance dnem 31. července 2012,

b) v rozmezí 3 až 6 let, končí výkon práce na daném pracovním místě vedoucího zaměstnance dnem 31. července 2013,

c) po dobu kratší než 3 roky, končí výkon práce na daném pracovním místě vedoucího zaměstnance dnem 31. července 2014.

Toto ustanovení se nepoužije, pokud výkon práce na daném pracovním místě vedoucího zaměstnance skončí dříve.

Senátem navrhovaný doplněk:

6. Výkon práce na pracovním místě vedoucího zaměstnance se řediteli, na kterého se vztahuje bod 5, prodlouží o 6 let, a to i opakovaně, pokud nedojde nejpozději 3 měsíce před skončením výkonu práce na tomto pracovním místě k vyhlášení konkursu na dané pracovní místo ředitele. Na vyhlášení konkursu podle věty první se vztahuje obdobně § 166 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, přičemž v případech podle bodu 5 písm. a) může Česká školní inspekce nebo školská rada podat návrh na vyhlášení konkursu do 31. března 2012.

 7. Neprodlouží-li se řediteli doba trvání výkonu práce na pracovním místě vedoucího zaměstnance podle bodu 6, je zaměstnavatel povinen podat tomuto zaměstnanci návrh na změnu jeho dalšího pracovního zařazení u zaměstnavatele na jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Jestliže zaměstnavatel nemá pro zaměstnance takovou práci, nebo ji zaměstnanec odmítne, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele a současně je dán výpovědní důvod podle § 52 písm. c) zákoníku práce a zaměstnanci náleží odstupné v souladu s § 67 a 68 zákoníku práce.

Návrh novely se vrací do sněmovny.

Více v Aktualizaci č. 59 v pondělí 12.12.2011

- novelu nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech,

- návrh nařízení vlády o zvýšení částek životního a existenčního minima,

 Vláda neschválila novelu nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy.

Důvodem je zdražování potravin kvůli vyšší DPH. Vyhláška také stanovuje, že v této ceně musejí školy kromě hlavního chodu nabízet polévku, nápoj, případně dezert. Změny se dotknou i výživových norem, kvůli obezitě školáků už školy budou moci překročit limity ovoce a zeleniny a nedodržet limity pro tuky a cukry.

Současné finanční limity platí od roku 2008. Oběd pro žáka prvního stupně se musí vejít do ceny 13,50 až 23 korun, nově bude stát 17 až 32,50 Kč. Na druhém stupni podraží obědy z 15 až 24,50 na 19 až 34,50 korun. U žáků se limit rovná ceně oběda, takže navýšení zaplatí rodiče. U středoškoláka zdraží obědy z 16 až 26 korun na 20 až 37. V průměru o čtvrtinu podraží i snídaně, svačiny a večeře ve školkách, až o 80 procent i svačiny pro středoškoláky.

 9) Zkoušku podle § 78 odst. 1 písm. c) až e) koná žák poprvé v kalendářním roce 2013, jestliže má řádně ukončit střední vzdělávání maturitní zkouškou ve školním roce 2012/2013, nebo měl řádně ukončit střední vzdělávání maturitní zkouškou ve školním roce 2011/2012, pokud bude poprvé konat společnou část maturitní zkoušky v kalendářním roce 2013.

26) Žák, který má řádně ukončit střední vzdělávání maturitní zkouškou ve školním roce 2011/2012, může konat místo zkoušky z cizího jazyka podle § 78 odst. 1 písm. b) zkoušku z matematiky podle § 78 odst. 1 písm. c).